Co muži čtou
17.12.2018
0

Každý muž je svým způsobem a založením dobrodruh. Berme to jako fakt. Samozřejmě, že ne všichni. Jsou i jiní. Ale my se nyní v tomto článečku budeme věnovat většině. V dětství a mládí se to jistě neobešlo bez knih slavného Karla Maye, a samozřejmě pana Jaroslava Foglara. Kdo z dnešní generace padesátiletých by neznal. Domnívám se však, že i mladší generace si prošly touto četbou, kde se učí vzájemné úctě, kamarádství, ušlechtilosti a cti.
stařec na lavičce
Pokud tato díla dnešní generace nečte, je napůl ztracena. Vždyť který kluk, a snad i mladík nečetl o Vinnetouvi, nebo Rychlých šípech. A pokud si bral za své vlastnosti kladných hlavních hrdinů, musí být dnes řádným člověkem. Pokud tedy chcete koupit knihu dítěti, či junákovi, sáhněte po těchto dvou autorech, a věřte, že tím nic nepokazíte.

Muž však stárne a mění se. Nemyslím fyzicky, ale i duševně, a jednoduché knihy, plné dobrodružství pomalu opouští. Vrhá se na zamilovanou literaturu, romantiku a vášeň. Ale pozor! Domnívám se, že paní Javořickou u mladých mužů asi neuspějete. Ta touha po dobrodružství je prostě v genech, a s tím nikdo nehne. Takže zkuste sáhnout spíše po Alexandru Dumasovi, kde se již „ženské prvky“ hojně vyskytují, a o něž ještě v nedávné době mladý pán nejevil absolutně zájem. V dospělém věku se muž k těmto knihám bude vracet.

Ale asi potají. Někde v temné komůrce skryt bude znovu prožívat ta dobrodružství, lásky a zklamání. Pak si uvědomí, že je dospělec se vším všudy, a vrhne se na literaturu takzvaně povznášející. Zde možno řadit všechny světové spisovatele, dle vlastního výběru, a také momentální nálady. Namátko bych vyjmenoval třeba Solženicyna, Chariéra, Huga a … Ne, to opravdu nelze. Na stovku dalších by se nedostalo. Tak berte ty tři jako tip, protože v jejich knihách to „dobrodružno“ také je.
milostný příběh
Nu, a muž dospěje do věku, kdy se ještě stále vrací ke Karlu Mayovi, ale nyní již veřejně, protože už je mu jedno, co si kdo o něm myslí. Ovšem jistě rád přibere nějaké filosofy.  Lao´-C  jej asi neosloví, tak sáhne po Konfuciovi. Každý dle svého. Také jistě zaujme Moodyho kniha, (zde jako u jediné uvedu název) „Život po životě“. Tak takto nějak se muž projde světem literatury, ale jak již uvádím výše, může to být spousta jiných knih, jiných autorů, jiných žánrů a subžánrů. Ostatně, netrefíte-li se do vkusu obdarovaného, může knihu odnést do antikvy a koupit si jinou dle svého výběru.